Évora [evura]

Эвора /rus/

Základní informace

Stát: Portugalsko

Region: Alentejo

Subregion: Alentejo Central

Distrikt: Évora

Rozloha: 1308,25 km²

Nadmořská výška: 241–310 m n. m.

Počet obyvatel: 47 000 (2008)

Časové pásmo: UTC+0/UTC Z (Zulu), GMT (Greenwich Mean Time – greenwichský střední čas), WET (Western European Time – západoevropský čas)

Zeměpisné souřadnice: 38° 34' 17" s. š., 7° 54' 32" z. d.

Vzdálenost do Prahy: 2179 km

Oficiální webové stránky: www.cm-evora.pt

Évora se nalézá v jižní části středního Porugalska, 108 km na jihovýchod od Lisabonu a necelých 80 km od moře. Středisko regionu Alentejo patří mezi nejzachovalejší středověká města v celém Portugalsku. Náleží do oblasti středomořského klimatu. V roce 2008 zde žilo 47 000 obyvatel.

Přibližně 54 km jihovýchodně od Évory se na řece Guadiana nachází přehrada a vodní nádrž Alqueva (Barragem de Alqueva). Rozlohou 250 km² je největší nejen v Portugalsku, ale i v západní Evropě. Vedle výroby elektřiny a turistických aktivit bylo hlavním cílem realizace tohoto ohromného projektu zajištění dostatku vody na zavlažování v jedné z nejvýznamnějších zemědělských oblastí země.

Historie

V místech dnešní Évory měli svou osadu již staří Keltové, keltiberský kmen Lusitánů z ní udělal své regionální středisko – zvané Ebora. Římané si město podrobili v roce 57 př. n. l. a postupně z něj vybudovali důležité centrum pod jménem Liberalitas Iulia. Z tohoto období se dochovaly zbytky chrámu, městského opevnění a lázní. Již ve čtvrtém století ve městě sídlil biskup Quintianus. V roce 584 Évoru získal vizigótský vládce Leovigild. Z časů vizigótské nadvlády, považované za období úpadku, se zachovalo jen velmi málo památek. V roce 715 bylo město dobyto Maury, za jejichž panování se rozvinulo ve významné obchodní středisko zemědělského kraje. I na současném charakteru města se znatelně projevuje maurský vliv. V roce 1165 byli muslimové z Évory vytlačeni potulným křesťanským rytířem zvaným Geraldo Sem Pavor (Nebojácný). A hned roku 1166 město přešlo pod vládu prvního portugalského krále Alfonse I. (Afonsa Henriquese). V následujícím období patřilo mezi nejrychleji se rozvíjející města království, a to zejména mezi 14. a 16. stoletím, kdy se stalo oblíbeným rezidenčním sídlem královského alentejského rodu Avis (1385–1580). Roku 1540 se Évora stala sídlem arcibiskupství a v roce 1559 zde byla jezuity založena univerzita. Po smrti posledního panovníka z dynastie z Avisu (kardinála Jindřicha) roku 1580 a v období následné personální unie Portugalska se Španělskem Évora postupně ztrácela význam a vliv. V souvislosti se zrušením jezuitského řádu markýzem de Pombal v roce 1759 byla v Évoře uzavřena univerzita. Roku 1808 bylo město výrazně poničeno francouzskými vojsky.

Architektura a pamětihodnosti

Évora se rozkládá na nevelkém kopci nad úrodnou alentejskou rovinou. Centrum města obklopují staré hradby ze 14. a 17. století, zčásti vybudované na původním římském opevnění z 1. století. Typické jsou zde úzké a křivolaké uličky s maurskými oblouky a bíle natřenými nízkými domy. Půvabné hlavní náměstí Praça do Giraldo zdobí kašna z roku 1571 a při východní straně maurská podloubí. Jeho temná minulost je spjata s veřejným upalováním obětí katolické inkvizice v 16. století. Díky mnoha památkám je Évora často titulována jako „Město–muzeum“. Historické jádro bylo roku 1986 zařazeno na seznam kulturních památek světového dědictví UNESCO. Mezi hlavní památky náleží:

Templo Romano: zbytky starověkého římského chrámu postaveného kolem roku 200 n. l. Z původních 18 žulových korintských sloupů s mramorovými patkami a hlavicemi se jich zachovalo 14. Podle některých názorů byl chrám zasvěcen bohyni Dianě. Přestože byl v průběhu věků součástí malé pevnosti a sloužil i jako divadlo a jatka, je dnes považován za nejzachovalejší antickou památku v Portugalsku a pravděpodobně i na celém Pyrenejském poloostrově.

Catedral de Évora (Sé de Évora): stavba žulové katedrály, v níž se spojuje románský sloh s gotickým, započala v roce 1186 a dokončena byla roku 1250. V čele katedrály se tyčí dvě mohutné věže, netradičně znatelně odlišné. Vstupní portál po obou stranách zdobí mramorové sochy apoštolů náležející k nejkrásnějším dílům portugalské gotické plastiky 14. století. Architekt kláštera v Mafře, J. F. Ludwig, je autorem hlavního oltáře a kněžiště.

Igreja de São Francisco: kostel zasvěcený sv. Františkovi je ohromnou stavbou v goticko-manuelském slohu, postavenou v letech 1480–1510. Největší zájem vyvolává zdejší kostnice (Capela dos Ossos) ze 17. století, nevelká místnost za oltářem se zdmi a sloupy pokrytými lebkami a kostmi asi 5000 mnichů. Poněkud morbidně vyznívá nápis nad vchodem: „Nós ossos que aqui estamos pelos vossos esperamos“ (volně přeloženo: „My kosti, které zde spočíváme, Vaše očekáváme“).

Aqueduto da Água de Prata: „Akvadukt stříbrné vody“ byl postaven v letech 1531–37 pod vedením architekta Francisca de Arrudy, autora Belémské věže v Lisabonu. Vodu původně přiváděl až do kašny na náměstí Praça do Giraldo. V 17. století byl do značné míry zničen během války se Španělskem. Severozápadně od města se dochoval asi 9 km dlouhý úsek.

Hospodářské poměry

Évora byla a je zejména zemědělským obchodním střediskem. V okolí se pěstuje pšenice, kukuřice, olivy, olejnatá semena, vinná réva a jablka a chovají se prasata. Hojně se vyskytuje korkový dub. Z tradičních průmyslových odvětví je zastoupen průmysl potravinářský, zpracování korku a výroba látek. Další rozvoj výrobních kapacit lze očekávat díky založení několika průmyslových zón a technologického parku v jižní části města. Své závody zde vybudovaly i nadnárodní firmy jako Matsushita (plošné spoje) a Siemens (elektrolytické kondenzátory). Velký význam pro ekonomiku města má cestovní ruch.

Doprava

Asi 4 km severně od města prochází dálnice A6, která v západním směru spojuje Évoru se Setúbalem a Lisabonem a směrem na severovýchod vede k hranici se Španělskem. Na železniční síť je Évora napojena prostřednictvím vedlejší tratě odklánějící se v Casa Branca z hlavní trasy vedoucí na jižní pobřeží. Nádraží leží na jižním okraji města, poblíž průmyslových zón. Necelé 4 km jižně od Évory se nachází městské letiště (Aeródromo Municipal de Évora).

Školství a kultura

Dnešní státem řízená univerzita (Universidade de Évora) byla otevřena v roce 1973 v objektu původní jezuitské univerzity. V současné době ji navštěvuje více než deset tisíc studentů. V bývalém arcibiskupském paláci ze 16. století sídlí městské a regionální muzeum (Museu de Évora) a v jižní věži katedrály se nacházejí expozice Muzea sakrálního umění (Museu de Arte Sacra). Évora je sídlem arcibiskupství.

 

© Globinfo – Milan Konšel, Postupice 2011

Domovská stránka

                                 Copyright © 2011, Globinfo - Milan Konšel                                       O Poznáváme Svět                                       Kontakt                                       Reklama